Obecně se dá říci, že otužování je poměrně bezpečný sport – pokud se dodržují základní bezpečnostní pravidla.
- EGO – ego a soutěživost k amatérskému otužování nepatří. Nesnažte se překonávat svoje, nebo cizí limity. Každý ponor je specifický, a tělo reaguje zásadně jinak. Vnější a vnitřní podmínky se zásadně mění ze dne na den, a teplota vzduchu, vlhkost sluneční svit mají zásadní vliv. Také aktuální fyzická kondice, hlad, žízeň, nevyspání, fáze menstruačního cyklu nebo únava dokáží výrazně změnit schopnost těla hospodařit s teplem. A to zásadně. Proto se nesnažte pobývat ve vodě déle, než vám velí vnitřní pocit, a nestanovujte si cíle jako „dnes dám alespoň 12 minut“ a nebo „ještě 2 minuty a jdu ven“. Když chcete z vody ven, tak prostě jděte, bez ohledu na ostatní, nebo na délku ponoru. Poslouchejte svoje tělo.
- Ústupová cesta – obzvláště pokud vstupujete do neznámé vody, si ověřte hned na začátku ponoru, že se bez pomoci dostanete ven z vody. Ve vodě může být bláto, strmý břeh, kluzké kameny, lámat se led, a je lepší to zjistit, dokud máte dostatek vnitřního tepla a síly. Není nic horšího, než když chcete ven z vody, a ono to nejde. Na konci ponoru můžete mít horší koordinaci, méně síly, zhoršený úsudek, počítejte s tím.
- Doprovod– za žádných okolností nechoďte do neznámé ledové vody bez dozoru, sami. Ve vodě vás může cokoliv překvapit (hluboké bahno atd.) a bez pomoci ze břehu se nemusíte dostat rychle ven. Pokud se otužujete několik měsíců, nebo sezón, chodíte na stále stejné místo, znáte svoje tělo a limity, a dodržujete ostatní bezpečnostní pravidla, tak není důvod si vždy brát k vodě doprovod. Samozřejmě voda je obecně lidem nepřátelské prostředí, spousta lidí se utopí i v létě, takže doprovod k vodě je vždy dobrý nápad, v létě, nebo v zimě.
- Plavání – při plavání uniká tělesné teplo o cca. 50% rychleji, než když stojíme. Tomu bychom měli přizpůsobit délku pobytu ve vodě. Pohyb nás sice trochu zahřeje, ale nenahradí ztráty z proudění vody. Podchlazení je nebezpečné v tom, že přichází pozvolně a mnohdy nastupuje nejdříve dezorientace a zhoršení úsudku, až potom úbytek sil, zhoršená koordinace a křeče.
Mnohdy se cítíme v pohodě, ale okolí pozná, že jsme zmatení, hůře komunikujeme špatně koordinujeme pohyb. Sami to poznáme, až když si chceme zavázat tkaničky u bot.
Proto vždy plavejte pouze pod dohledem, a pouze podél břehu. S doprovodem v pravidelných intervalech přesně domluveným způsobem komunikujte, a pokud doprovod uzná za vhodné vás z vody odvolat, tak poslechněte. Když dojde k nejhoršímu a zmizíte pod hladinou, tak blízko od břehu je daleko snazší orientace pro zachránce podle orientačních bodů (budovy, stromy atd.). Uprostřed velké plochy vás plavec jen tak nenajde, nehledě na to, že se k vám bude mnohem déle dostávat a doba záchrany se prodlouží.
Z výše uvedených důvodů plavejte nejlépe tam, kde dosáhnete na dno, abyste se mohli kdykoliv postavit a bez pomoci vyjít z vody, popřípadě pro vás mohl bezpečně a rychle dojít doprovod. - Délka pobytu ve vodě – ve vodě se pravděpodobně budete třást. Třes jde po několika týdnech tréninku vědomě potlačit, není tedy známkou podchlazení. První známkou, že bychom měli jít z vody, je nekontrolovatelný třes. Posledním znamením jsou tzv. „provazy“, nebolestivé zatuhnutí velkých svalů. Popřípadě se k tomu přidá zhoršená komunikace, koordinace a úsudek, ale to většinou pozorují pouze nezávislí pozorovatelé, „postižený“ toto nevnímá.
Délka pobytu ve vodě klesá s teplotou vody, za bezpečné se považuje od 20 minut při 15°C vodě po 2-5 minut ve vodě s ledem (1°C), je možné čas prodloužit po předchozích zkušenostech, nicméně už 2 minuty nastartují proces otužování a benefit delších ponorů je minimální. - Led – pohyb na ledu a v ledu je specifický, má svoje nebezpečí.
– riziko proboření – bezpečná síla ledu se uvádí jako 5cm pro jednotlivce a 10 cm pro skupiny osob, vysoká teplota však může způsobit měknutí i mnohem silnějšího ledu. Nejde jen o to se k díře v ledu dostat, ale také se bezpečně dostat zpět na led, obzvláště pokud je díra v místech, kde nedosáhneme. Lámající se led značně zkomplikuje už tak mnohdy náročné vylezení ven z vody, takže si ověřte, že led je dost pevný na to, aby se nelámal při lezení ven z vody.
– potápění pod led – potápění pod led je super-nebezpečná disciplína, proto tuto disciplínu zásadně nedoporučujeme. Jakékoliv chyby se pod ledem neodpouštějí, na jejich řešení máte vteřiny.
Pokud se dostanete na délku paže od díry, je orientace velmi náročná a většinou už díra není vidět. Pomůže kontrastní předmět ponořený do vody, pokud se někdo neplánovaně pod led dostane.
Pokud ponor plánujete, tak vždy s dostatečně početným a poučeným doprovodem, domluvenými scénáři. Jako minimum je být bezpečně a pevně uvázaný na lano jehož druhý konec je uvázaný k někomu nebo něčemu tak, aby se nevyvléklo. Pro lepší orientaci se na dno, pod led, nebo na led (pokud je průhledný) pokládá kontrastní lano. Do otvorů v ledu, v kterých je možné se vynořit, je dobré vložit dlouhý kontrastní předmět, aby byla díra z pod-ledu z dálky viditelná.
– díra v ledu – dobře vyberte místo, kde budete sekat. Ideální je místo, kde dosáhnete na dno, a nebude tam chodit moc lidí, aby tam někdo omylem nespadnul. Vyhněte se místům, kde děti bruslí atd. Tvar díry má poměrně zásadní vliv na bezpečnost a pohodlí. Z velké kruhové díry se velmi špatně poleze, ideální je trojúhelník, popřípadě čtverec. Dejte si na díře záležet. Pozor na ostré hrany. Ukliďte úlomky, přimrznou a nepůjde s nimi pohnout, bolí to, když se na ně sedne, nebo šlápne. V místě otvoru bude několik dní led oslabený, proto místo označte třeba větvemi, nebo na hranu postavenými většími úlomky ledu, aby se málo zamrzlou dírou nikdo nepropadnul, nemusí to být jinak vidět. Když led přesáhne 10-15 cm síly, tak je lepší ruční pila, sekerou to jde pomalu a člověk se dost zacáká.
– poranění – pozor, led bývá velmi ostrý, podchlazená kůže je necitlivá. Často až na břehu, nebo doma zjistíte, že máte pořezaná chodidla nebo holeně. Takže led před vstupem do vody odhrňte, i slabá vrstva ledu vás může pořezat. - Omrzliny – ve vodě, která má 0°C a více, omrzliny téměř nehrozí. Nicméně omrzliny hrozí při delším kontaktu s předměty, které mají nižší teplotu – jako led, sekyra, baterka, foťák, zábradlí atd. Vyhýbejte se tedy kontaktu s pevnými předměty když mrzne. Zpočátku to nebolí, takže to nepostřehnete, dokud není pozdě. Lehké formy poškození začínají dlouhodobým mravenčením a ztrátou citu, těžší formy končí zčernáním poškozené tkáně, ta může odumřít. Při otužování může docházet spíše k lehčím, vratným formám poškození, které se obvykle do několika hodin či dnů samo spraví. Při větším poškození může být ztráta citu a mravenčení, popřípadě citlivost na chlad dlouhodobá či trvalá.
- Kontraindikace – kdy se určitě neotužovat, nebo po konzultaci s lékařem:
-poranění kůže, pro které by kontakt s vodou mohl zvýšit riziko infekce
-hnisavá nemoc kůže
-dermatitida
-Raynaudův syndrom
-arytmie a poruchy srdečního rytmu
-infekční a horečkové stavy
-akutní zápalové onemocnění
-poruchy gastrointestinálního traktu
-nízký a vysoký krevní tlak
-léčba rakoviny - Očekávejte nečekané – při otužování nikdy nejeďte „na krev“. Vždy se může něco pokazit, ztratíte klíče od auta, zlomíte si nohu, udělá se vám špatně, vybije se čelovka – a při podchlazení se krizové situace řeší mnohem hůře, ze zábavy se může stát boj o život. Pamatujte na to.
- Alkohol – z důvodů ovlivnění úsudku i fyziologických procesů v těle se důrazně nedoporučuje konzumace alkoholu a drog před, během a krátce po otužování.