FAQ – časté dotazy

Jak začít?

Na tuto otázku najdete odpovědi na této stránce – odkaz

Jaká mám dodržovat bezpečnostní pravidla?

Na tuto otázku najdete odpovědi na této stránce – odkaz

Mohou se otužovat děti?

Na tuto otázku najdete odpovědi na této stránce – odkaz

Mám rýmu/ kašel/ teplotu – mohu se otužovat?

Záleží, jak se cítíte. Obecně se dá říci, že tělo by si mělo říci, jestl se otuřovat chce, nebo nechce. Takže pokud cítíte, že se vám do vody nechce, tak počkejte, až se vám bude chtít. A pokud vás škrábe v krku, ale máte silné nutkání se jít ponořit, tak se tomu nebraňte, jen délku ponoru zkraťte, ať tělo zbytečně nezatěžujete.

A s horečkou a/ nebo antibiotiky raději otužování vynechte.

Mám chronické onemocnění – mohu se otužovat?

Vždy záleží na konkrétní diagnóze. Pokud máte nemocné srdce a či poruchy oběhového systému, vysoký krevní tlak a podobně, tak určitě konzultujte vhodnost otužování se svým specialistou. Při otužování dochází k prudkým změnám krevního tlaku a pulzu, takže je zátěží na oběhový systém. I pokud vám lékař otužování doporučí, tak postupujte postupně a pomalu, netrhejte žádné rekordy, zapoměňte na stopky a teploměr a řiďte se pocity. Tělo si většinou řekne, kdy je už něčeho moc.

Je nutné praktikovat Wim Hofovi metody?

Pro úspěšné otužování není není zapotřebí WHM praktikovat. WHM je jakási nástavba, která rozšiřuje a prohlubuje možnosti otužování. Určitě se úspěšně otužíte i bez WHM.

Co potřebuji k otužování?

Bezpodmínečně nutné není prakticky potřeba nic. Vhodné je vzít si k vodě něco pod nohy (karimatka, kus pevného igelitu atd.) a ručník, dle podmínek plavky, čelovka a sekyra na rozbití ledu. Někdo bere teploměr, jiný stopky.

Co otužování a sport?

Obecně se uvádí, že otužování do hodiny po silovém sportu zpomaluje nárůst svalové hmoty. Otužování zrychluje regeneraci svalů, takže je vhodné mezi tréninky. Z principu otužování není vhodné skočit uřícený do ledové vody, nicméně pro zdravého člověka by to nemělo představovat zvýšené riziko infarktu a zápalu plic, jak se často traduje. Je lepší před vstupem do vody trochu vychladnout a zklidnit se.

Mohu při otužování nastydnout?

Nachlazení je virového či bakteriálního původu, jsou to vesměs kapénkové infekce. Nejvyšší riziko „získání“ nachlazení je v kolektivu od nakaženého člověka. Je pravda, že dlouhodobé prochladnutí může krátkodobě snížit obranyschopnost, nicméně pravidelné otužování obranyschopnost zvyšuje. Krátkodobé ponoření do ledové vody (v řádu jednotek minut) dlouhodobé podchlazení nezpůsobí. Více informací zde

O podchlazení se mluví až pokud teplota jádra těla klesne pod 35°C a méně, a k tomu je u 80kg muže zapotřebí cca. 20 minut v ledové vodě. Teplota jádra těla v ledové vodě klesá zhruba rychlostí 6°C za hodinu a poměrně dlouho klesá velmi pozvolně, takže za 5 minut klesne o několik desetin °C, což je normální kolísání tělesné teploty, k takovému snížení dochází i například ve spánku a není škodlivé.
Dlouhodobější vystavení těla bez pohybu nízkým teplotám již zřejmě vede k oslabení organizmu a jeho obranyschopnosti, a tedy vyšší pravděpodobnosti propuknutí nemoci, pokud je tělo vystaveno kapénkové infekci.

Otužovat vodou, nebo vzduchem?

Určitě není problém tyto techniky kombinovat, popřípadě vzyžívat jen jednu, nebo druhou techniku. Obecně se dá říci, že otužování vodou je intenzivnější, má rychlejší nástup.

Stát, nebo plavat?

Obojí je možné, někdo plave, někdo stojí. Při plavání dochází při teplotách pod 18°C člověk déle udrží tělesné teplo v klidu, než při plavání. Pohybem v chladné vodě tedy zkracujeme délku pobytu v ní.

Už se otužuji?

Není obecně uznávaná teplota vody, kdy dochází k otužování. Již při teplotě vody 35°C dochází k odvodu tepla z těla a ochlazování. S klesající teplotou se odvod tepla samozřejmě zrychluje.

Ledová voda – je voda, jejíž teplota je 4 °C a méně. Říká se jí také sněhová. Maximální doba strávená ve vodě při závodech, a tudíž považované za bezpečnou, je 22 minut. 

Studená voda– je voda, jejíž teplota je v rozmezí 4,1 °C až 8 °C. Maximální doba strávená ve vodě je při závodech, a tudíž považované za bezpečnou, 26 minut. 

Chladná voda– je voda, jejíž teplota je 8,1 °C a více. Maximální doba strávená ve vodě při závodech, a tudíž považované za bezpečnou, je 30 minut (Pravidla a soutěžní řád zimního plavání, 2015).

Neoprén? Ano, ne?

Osobně používání neoprénových ponožek a rukavic přiliš nedoporučujeme, jelikož věříme, že je lepší ponor přerušit v momentě, kdy nám periferie (prsty, chodidla) velí jít z vody ven , než termoregulaci těla mást pomůckami.
Pro lidi, kterým bolest rukou či nohou i po krátké době ve vodě (méně než 30s) i přes opakovanné pokusy neumnožní delší ponor, tyto pomůcky mohou umožnit alespoň s otužováním začít. Je to jako elektrokolo pro mladé a zdravé cyklisty 🙂

Jak často?

Záleží na spoustě faktorů, obecně 2-3x za týden lidem vyhovuje. Při poklesu pod frekvenci 1x za týden se člověk vrací vždy na začátek.

Můžu po otužování sportovat?

Lekký výklus asi nebude na škodu, ale sprinty a silové sporty až po velmi důkladném zahřátí svalů, spíše v řádu hodin, než minut. Studené svaly a šlachy se mohou snadno poškodit či zranit.

Jak se mám po otužování zahřát?

Obecně nejlépe pohybem a přirozeně. Určitě ne rychle horkou sprchou nebo vanou. Je normální, že pocit chladu můžeme pociťovat i několik hodin, obzvláště pokud se nehýbeme, například řídíme, nebo sedíme v kanceláři. Horký čaj je spíše placebo efekt, vliv na tělesnou teplotu bude neměřitelný. Určitě vynechte alkohol.